Kalorimetr se skládá ze dvou nádobek do sebe vložených. Mezi stěnami nádobek je vzduch, který tepelně izoluje vnitřní nádobku od vnější a od okolí. Každá z nádobek se přikrývá víčkem, ve kterém bývají otvory pro teploměr a míchačku.
Pomůcky : směšovací kalorimetr , teploměr, plynový hořák, stojan s azbestovou síťkou, kádinka, ocelové těleso, voda. Směšovací kalorimetr je nejprve naplněn kapalinou o známé hmotnosti a pečlivě se změří její teplota. Poté se do kalorimetru vkládá rovněž zvážené těleso, jehož měrnou tepelnou kapacitu respektive materiál, ze kterého je vyrobený, je potřeba zjistit. Plechový směšovací kalorimetr (viz obr. 1), digitální váhy, měřené těleso, vařič, teploměry, voda, stopky.
Postup měření Stanovíme tepelnou kapacitu kalorimetru. Zvážíme prázdný a suchý kalorimetr s příslušenstvím a jeho hmotnost označíme m 0. Předpokládáme tedy, že kalorimetr představuje izolovanou soustavu, ve které probíhá tepelná výměna. V důsledku zákona zachování. Z tohoto vztahu je sice možné tepelnou kapacitu celého kalorimetru v principu vypočíst, ale. Nejzákladnější klasifikace rozlišuje kalorimetry podle podmínek, za kterých pracují.
K experimentálnímu měření veličin kalorimetrické rovnice se používá kalorimetr , zejména pak směšovací kalorimetr. Aby byla zachována přesnost měření, musí se do rovnice zahrnout i samotný kalorimetr.