Směšovací kalorimetr

Kalorimetr se skládá ze dvou nádobek do sebe vložených. Mezi stěnami nádobek je vzduch, který tepelně izoluje vnitřní nádobku od vnější a od okolí. Každá z nádobek se přikrývá víčkem, ve kterém bývají otvory pro teploměr a míchačku.

Pomůcky : směšovací kalorimetr , teploměr, plynový hořák, stojan s azbestovou síťkou, kádinka, ocelové těleso, voda. Směšovací kalorimetr je nejprve naplněn kapalinou o známé hmotnosti a pečlivě se změří její teplota. Poté se do kalorimetru vkládá rovněž zvážené těleso, jehož měrnou tepelnou kapacitu respektive materiál, ze kterého je vyrobený, je potřeba zjistit. Plechový směšovací kalorimetr (viz obr. 1), digitální váhy, měřené těleso, vařič, teploměry, voda, stopky.

Postup měření Stanovíme tepelnou kapacitu kalorimetru. Zvážíme prázdný a suchý kalorimetr s příslušenstvím a jeho hmotnost označíme m 0. Předpokládáme tedy, že kalorimetr představuje izolovanou soustavu, ve které probíhá tepelná výměna. V důsledku zákona zachování. Z tohoto vztahu je sice možné tepelnou kapacitu celého kalorimetru v principu vypočíst, ale. Nejzákladnější klasifikace rozlišuje kalorimetry podle podmínek, za kterých pracují.

K experimentálnímu měření veličin kalorimetrické rovnice se používá kalorimetr , zejména pak směšovací kalorimetr. Aby byla zachována přesnost měření, musí se do rovnice zahrnout i samotný kalorimetr. Po vyrovnání teplot v systému kalorimetr – voda měří změnu teploty a ze známé tepelné kapacity vody, její teploty a množství dopočítají tepelnou kapacitu nádoby. Tato hodnota se využívá v dalších laboratorních pracích.

Kovový kalorimetr (nejčastěji hliníkový nebo mosazný-slitina mědi a zinku.) – zařízení, ve kterém dochází k tepelné výměně – vnější a vnitřní kovové nádobky, které jsou od sebe todděleny tepelným izolátorem (korkové podložky, vzduch). Určete měrnou tepelnou kapacitu daného kovu. Teoretický úvod: Děj, při němž neuspořádaně se pohybující částice teplejšího tělesa narážejí na částice dotýkajícího se studenějšího tělesa a předávají jim část své energie.

Skládá se z tepelně izolované nádoby uzavřené víkem, jímž prochází teploměr a míchačka. Pomůcky: směšovací kalorimetr , dva teploměry, váhy, ohřívač s vodní lázní, kovový předmět, odměrný válec, stojan, kleště na vyndávání teplých těles. Klasický nejznámější a nejpoužívanější je tzv. Jeho součástí je víčko, míchačka a teploměr. SMĚŠOVACÍ KALORIMETR -tepelně izolovaná nádoba s míchačkou a teploměrem, která je naplněná kapalinou c m. Pokud teplo chceme určit používáme k tomu směšovací kalorimetr – dvě válcové nádoby, víko s otvorem pro teploměr.

Přitom do menší válcové nádoby vložíme různě teplá tělesa, uzavřeme a vložíme do větší nádoby. Tu také uzavřeme a na teploměru sledujeme změnu celkové výsledné teploty. K pokusnému určení tepla přijatého nebo odevzdaného se používá směšovací kalorimetr.

Je to nádoba složená z dvou tenkostěnných válcových nádob z plechu nebo hliníku, které jsou od sebe odděleny izolační vrstvou vzduchu. Ve víku kalorimetru jsou otvory na míchadlo a na teploměr. Refraktometrie – Snellův zákon, mezný úhel, Abbého refraktometr - princip měření. Vložíme-li směšovacího kalorimetru s kapalinou těleso s vyšší teplotou, než je teplota kapaliny, zvýší se teplota nejen kapaliny, ale i nádoby, míchačky a teploměru.

Cílem práce kalorimetr bylo ověření získaných znalostí z tématu tepelná výměna, vyzkoušení odhadu konečné teploty, procvičení výpočtu z kalorimetrické rovnice, využití znalostí řešení matematických rovnic ve fyzice, přemýšlení o vzniku tepelných ztrát. Omezíme pozornost na směšovací kalorimetr tvořený tepelně izolující nádobou, do které se nalévají ka-palné látky, po případě se do kapaliny vkládají pevná tělesa. Nejdříve do směšovacího kalorimetru na-lijeme známé množství kapaliny ma změříme její teplotu t1. Bodové teplotní čidlo, LabQuest, varná konvice, ledové kostky, směšovací kalorimetr , váhy, odměrný válec, utěrka Až doposud jsme studovali pouze tepelnou výměnu mezi tělesy, která nemění své skupen-ství. Dobře však víme, že např.

Zjistíme, o kolik se zvýší (sníží) teplota tělesa a teplo vypočteme podle vzorce: Q = m. J) přijaté teplo Q = m. Kolik tepla těleso přijme. Fyzika na střední škole trochu jinak.